Zeměpisný dodatek

Ještě mě napadlo pár věcí které jsem večer zapomněl, tak je teď rychle napíšu ráno. Teda ve skutečnosti si užívám to že má máme zase net a maskuju to tím že sem píšu vtipné plky ale pšt...

Krajina kterou projíždíme se pomalu ale jistě mění. Široké pláně Illinois jsme nechali dávno za sebou. To byla placka kde se jely stovky a stovky mil a ani kopeček. Missouri začalo podobně ale brzy přeslo do krajiny takové jakou známe mi. Zvrásněná, s kopci a pahorky, s řekami zaříznutými do údolí, vyhlídky do krajiny. Po kraťoučkém průjezdu Kansasem jsme se dostali do Oklahomy. Tady se krajina opět vyrovnala ale už ze země všude vyčuhuje ta charakteristická červená hlína.

Některé úseky Route jsou skoro až nudné, hlavně ty dálnice občas, i když oni prostě mají dálnici tam kde u nás by byla okresní cesta. Tak to tu prostě funguje. Jiné úseky jsou ale pro změnu parádní. Třeba v Missouri, jeli jsme po rovné silnici ale ta byla úžasně zvlněná, prostě takové to ježdění po vlnách, nahoru na kopeček a dolů do údolíčka a takhle třeba 15x na jednom rovném úseku. Pak ty staré kusy silnice, ty jsou krásné, opuštěná cesta kde není živáčka, jedeme po rozpraskané silnici, přejíždíme rezavé mostky ze 20. let, silnice se kroutí a krabatí, no paráda. A ty nezpevněné úseky, to už je jenom třešnička na dortíku, prostě polňačka kde je na prostředku asi 2m betonový pruh a na něm vrstvička rozdroleného asfaltu, právě tak aby tam projela Fordka model T, nebo pro jistotu jen polní cesta která tam je už asi 90 let, na člověka dýchne atmosféra dob dávno minulých.

Spousta měst kterými jedeme jsou napolovic ghost towns, opuštěné domy, opuštěná skladiště a opuštěné továrny, na polorozpadlých cihlových zdech oprýskané nápisy z dob dávno minulých, historická rezavá odstavená auta vyčnívající z dávno neexistujících garáží nebo prostě jen tak na ulici a celé to pomalu zarůstá vegetací. Příroda si bere zpátky to co ztratila. No a pak projedeme o pár ulic dál a dostaneme se do normálního města s lidmi a auty a životem.

Ještě k těm autům, tady v Oklahomě má snad každá rodina 4-5 aut, kdo má míň tak zřejmě jako by ani nebyl. Ale lidé jsou tu prostě prima, například v Kansasu jsme v obchůdku kde Kuba zastavil s tím že je to známý obchod potkali pár amerických důchodců kteří se hned zajímali odkud jsme. A z pána najednou vypadlo že jeho manželka je z Passau a že před pár lety byl v Čechách a na Rozvadově zažil zátah na vietnamské trhovce:) A pak že je svět velký..... Nebo paní která se stará o Route 66 stanici/restaurant 4 Women on the Road. Před touhle budovou je zaparkovaný odtahovací truck a přesně podle něj udělal Pixar/Walt Disney ve filmu Cars ten odtahový náklaďáček. Kuba je velký fanda tohohle filmu takže to tam celé prolejyáme ale já jsem spokojený... Paní mi uvařila zcela zdarma jako Route 66 Warriorovi obrovské čerstvé kafe, tak jsem si tak usrkával a tvářil se spokojeně...:)

V tomhle směru totální spokojenost, dobrodružství a vzrůšo co bude za další zatáčkou, snad jen to slunce mi chybí. Z toho šedivého nebe na mě padá splín a má chcát a chcát a chcát...

Taky jsem dostal email že mám psát víc o jídle, takže, prostě je super!!! Dávám si tu maso a maso a maso a pak taky deserty. Například včera na snídani jsem si dal Double Great Cheeseburger v restauraci Ku-ku Burger a ten byl tak veliký, že Big Mac by zezelenal hanbou a šel se shovat zpátky do krabičky. A ty různé sladkosti v restauracích... Nedávno jsem si dával čokoládový koláček (takový ten s tekutým čokoládovým středem) o velikosti Mount Blancu a k tomu samozřejmě 3 kupky zmrzliny. A dneska, dneska jsem si prosadil snídani ve Waflárně, takže to se našmáknu....

Hladové Mléko