Den první chilli startovní

Odlet z Prahy proběhl zcela překvapivě bez problémů, tedy až na to že při odbavení jsme zjistili že jaksi ani jeden z nás nevytisknul hotel kde bydlíme v New Yorku. No malá chybička, naštěstí na letišti celkem dobře fungovala wifina. Po několikeré prohlídce (která se obešla bez kontroly tělních otvorů… :) jsme se konečně ocitli v letadle. Letěli jsme Boeingem 767-300ER a to je teda pěkně veliký letadlo. Musí být když tu vzdálenost zvládne uletět bez mezipřistání. Rolování po ranwayi a rozjezd bylo snad nekonečné, ale když jsme všichni zadrželi dech tak se s námi nakonec stroj odlepil od země.

Obsluha byla milá a dokonce kolem nás neseděly žádné plačíci a zlobivé děti. Zato jsme si přišli jako na církevním svazu, všude okolo nás seděly rodiny s jarmulkami včetně dětí s těmi srandovními volánky. Všichni vyfasovali hned na startu košer jídlo, zřejmě nejaká fajnová vepřová játra prošpikovaná slaninkou, opečena zlehounka na domácím sádle se švestičkami a jako desert určitě měli uzený bůček a okurku.

To my jsme se spokojili s obvyklou kombinací buď kuřecí nebo pasta. Jakub ještě pociťoval doznívající nevolnost z naší sobotní návštěvy Indicko-pákistánské restaurace (je zvláštní že tyhle dva národy na sebe míří vším možným a nejradši by si navzájem znukovali a vymazali z mapy svá hlavní mšsta, ale restauraci, tu si klidně otevřou společnou ) a nejprve mi sdělil že nesmí ještě žádné mléčné výrobky a pak si dal akčně těstoviny, kde bych tedy čekal sýr určitě. Já jsem byl konzerva jako vždy a dal si kuře. No nebudu vás dlouho tahat za nos, dopadlo to tak že já jedl bezmasé těstoviny se sýrem a Kuba konzumoval mé kuřátko. Naštěstí po rohlíkové dietě ještě nemohl moc jíst, takže mi půlka jeho porce zbyla. Ta samozřejmě okamžitě zahučela do mého nenasytného jícnu. Už bych si dal ten steak sakra…

První 3 hodinky letu byly v klidu ale pak se začal projevovat jistý stereotyp. Nakonec se mi udělalo mdlo, tak jsem se svléknul donaha a lehnul si do uličky, ale ani to nepomohlo a nakonec mě z toho letadla vyhodili… :) Ok, dobře, kecám. Nejprve jsme sledovali jakýsi plytký film o vojácích kdesi v Iráku/Afghánistánu a o jedné zhrzené lásce (ovšem bez zvuku který jsme si nezapnuli) a pak vedle mě Kuba usnul, což bohužel mě nebylo dopřáno.

Nakonec se nám ale naskytnul ten kýžený pohled Yorku. To město je prostě obrovské, jen to předměstí bylo velké jako Praha, napočítali jsme snad 30 baseballových hřišť, 4 stadiony amerického fotbalu a 3 golfová hřiště velká tak že by se tam vešla 3 Konopiště. Po přistání nás čekala povinná kontrola ale nakonec se ukázali naše obavy jako liché. Prostě jsme prošli celnicí, dali otisky prstů a vyfotili si nás. Samozřejmě, když jsem procházel já tak se to celé rozbilo a museli kvůli mně restartovat PC….

No a pak jsme už prostě byli ve městě, metrem dojeli do Jersey City a ubytovali se v cool hotelo motelu. Nakonec jsme ještě vyrazili do Manhattanu, venku bylo úplně parádně, asi 30 stupňů, prošli jsme dolní Manhattan, dali si pivko a vyfotili si pár panoramat a samozřejmě sochu svobody.

No a teď jsme na hotelu, úplně usínáme za chůze a dal jsem si koblihu s takovou porcí marmelády že to jste neviděli…

Dobrou noc, případně dobré ráno!

edit Kuba: No ještě nějaký postřeh i ode mě. NY mě samozřejmě dostal hned v prvních minutách. Směsice lidí, kteří tu žijí, auta, ve kterých jezdí, domy, ve kterých žijí .. Všechno je tu samozřejmě jiné, než v čechách. Samozřejmě spousta černochů (řidiče metra nebo autobusu tu snad nedělá nikdo jiný), ale spousty asian-american :), indů, chlápků v košili a kravatě, co pobíhajípo ulicích Manhattanu. Nejlepší jsou ale ty rozdíly. Na každém druhém přechodu policajt řídící dopravu, ve centru dokonce poštějící chodce (= obrovské masy lidí) přejít. Jdeme si takhle po chodníku a najednou ve vedlejší uličce v prostřed silnice na přechodu stojí maník s věšákem plným obleků a prodává každý za 40 babek, kolem samozřejmě hlouček lidí. O kus dál na molu se spoustou restaurací probíhá regulérní party, kde se scházejí jak kravaťáci po práci, tak i normálně mladí lidé, každý s pivkem v ruce, bary obležené, všude spousta lidí, hluku a zábavy. Samozřejmě o mrakodrapech se není třeba snad ani zmiňovat. I když ty největší a nejznámější kousky jsme ječtě neviděli, tak i tak je to prostě pastva pro oči. Obrovská výška, obrovské rozněry, po WTC obrovská díra v zemi. Ale to hlavní nás čeká zítra, to teprve bude. Zatím mám jediný hlavní problém. Jak jsem si plánoval, že se hned po příjezdu zakousnu do fajnového šťavnatého burgeru, tak žaludej je bohužel stále proti, už vletadle protestoval po i po kousku kuřátka, takže jsem se dnes musel spokojit akorát s minestrone polívkou, k´terá sice ač byla dobrá, tak ale, co si budeme povídat, ta pravá americká žranice to zdaleka není. A jak tak chodíme kolem všech těch hoddogáren, steakhousů, pizzošek a všeho možného a odevšad to tak úžasně voní, tak už mě z toho berou mdloby :-/ Ale však .. ono i na hambíka jednou dojede!
Btw. a z čeho jsem úplně nejvíc říčný, je zdejší metro. Všechny stanice úplně stejné - jako kdyby postavené v kanále, hnusné poblité zdi, loupající se barva ze stropu, nikde nikdo, no kobky otřesné. A ještě k tomu se vlak každou chvíli zasekne v tunelu. Což tady je to ale normální, ale pro mě to rozhodně normální není, když mě v Praze bere klaustrofobní panický záchvat, když v tunelu zastavíme byď jen na sekundu. A samozřejmě jak Martin vyjadřuje soucit s mým útrpem? Smíchem, jak jinak.
Nevím, jak to tu budeme dělat s fotkama, hotel je sice fajn, ale rychlost internetu docela suxx. Pár fotek jsem nahrál do galerie níže, dál pak uvidíme, co přidáme. Resp. co -martin uploadne, protože si každou věc fotí 16x, tak jsem zvědavý, kdy to bude přebírat :)
NY foto Den 1

last edit by Mléko
Hehe tohle psal ten pisálek když jsem mu pustil synchronizaci fotek a okamžitě jsem usnul. Teď je už ráno (v Praze máte 2 odpoledne), já se tu nažírám koblihama americkejma a on chrápe. Jako ještě jedna historka jo. Cestou z letiště jsem si chtěl fotit a Jakub jako můj osobní "panik boy" furt stresoval že omg nefoť to, zabijou nás, nekoukej na ně, každá ta ženská i ta stařenka má minimálně 2 devítky, schovej ten foťák nebo nás tady najdou v kanále za rok atd... A nakonec málem vlezl do auta k prvnímu týpkovi co nám zastavil v Hobokenu když sme hledali motel a ja jen WTF... :)