Den devatenáctý, takový flákací

Na dnešek jsme měli připravenu návštěvu Meteoric Crater poblíž městečka Williams. A protože se nám včera tak moc líbilo u Black Barts, rozhodli jsme se že tam dnes ještě zajdeme na lehkou večeři a přineseme vám foto.

Vítr tu fičel celou noc a ráno byla pěkná kosa, to jsem zjistil když jsem si vyrazil na pozdní snídani a kávu o desáté. Vyjeli jsme až relativně pozdě do Williamsu, který je v opačném směru než kam jedeme. Už chvíli po opuštění Flagstaffu se tak dívám na horizont a říkám že máme nějaký opar před sebou. To že to není opar jsme zjistili po asi 10 mílích kdy nás překvapilo odstavené auto se světelnou tabulí na které se střídali dva nápisy. SEVERE SAND STORM a ROAD CLOSED.

Nejprve jsme si mysleli že se to týká jen kamionů ale z omylu nás vyvedl policejní road block napříč I-40. Před námi zuřila doslova písečná vichřice a i těch pár mil před jejím okrajem bylo slyšet písek a kamínky hnané větrem jak bubnují do kapoty. Na obzoru se táhnul oblak písku dlouhý a široký asi 30 mil, vysoký pár set metrů. Ještě jsme vymýšleli jak to objedeme a projedeme ale nakonec jsme usoudili že to bude zavřené ne bez důvodu a raději jsme se vrátili do Flagstaffu.

Po cestě jsme se ještě stavili v nějakém místním parku, což budou v podstatě jediné foto z dnes jinak proflákaného dne. Ale co, je neděle a trocha nicnedělání je potřeba.

Na večeři jsme opět zašli do Black Barts. Dnes jsem pojedl lehce, dal jsem si Big Ceasar Salad a zakousl to Delicious Chocolade Cake. A pak už se jelo. Před námi bylo jen 90 mil které jsme ukrojili během dvou hodinek a dojeli do Seligmanu. To je takové malé městečko na Route, ubytovali jsme se v Historic Route 66 Motelu a zašli na pívo do Roadkill Baru. Už podle jména sympatický podnik:) Dali jsme si jejich točené Red Ale a zakousli to osmaženými papričkami jalapenos plněnými chedarem. Nakonec jsem tam málem zapomněl pas ale to samozřejmě nebylo pivem ale tím že jsem ho chtěl ztratit a zůstat tu... to je snad jasné ne... ???

Každopádně ale už vím co si dám na snídani... Nějaký čerstvý cheesecake a zakousnu to Buffalo Burgerem, hehe:) A potom... cesta do Las Vegaaaaas....

2010-05-23 Route 66 Day 19

Hezký večer případně hezký den pokud právě vstáváte.

Lehce opilé Mléčko

edit Kuba: Tak dneska došlo na první a snad i poslední komplikaci při naší cestě. Vichr nás trápil už při prohlídce Bryce a Grand canyonu, dneska asi situace kulminovala. V Česku se asi uzavření dálnice i okresek kvůli větrné a písečné bouři jen tak nedočkáme :). Krajnice dálnice plná odsta ených kamionů a aut čekajících na sklidnění počasí .. hold jsme se museli smířit s tím, že meteor crater budeme muset vynechat. Ale tak nevadí. Aspoň jsem si ještě jednou zašli do naprosto geniální restaurace Black Bart, kterou já (a předpokládám i Martin) považuju za zatím nejlepší podnik na Route. Klasickáý steak restaurant s dekorací cowboyského saloonu, pianista hraje na klavír, po place pobíhá 10 číšníků\servírek a naprosto plynule se vždycky jeden vyběhne na podium, zazpívá nějakou píseň a pak zase plynule přejde na obsluhování hostů. Každá cca 4. písnička je pak hormadná, kdy na podium vyběhnou úplně všichni, zazpívají a zase se rozeběhnout. Bylo úplně úžasné sledovat, jak jim to tam funguje. Přitom to nebyli žádní amatérští halekálci! Všichni měli krásně čistý hlas a prostě uměli zpívat. U jednoho číšníka, jehož hlas ohromil snad každého v sále jsme se až divili, proč dělá obsluhu v restauraci a nezpívá někde v opeře. No alesamozřejmě museli jsme Flagstaff opustit (ještěže nebyla dálnice uzavřena v obou směrech), dnes trávíme noc v moc pěkném motelu v Saligmanu a zítra nás už čeká Vegas baby!!!

Ranní edit by Mléko: Stále jsem zapomněl říct jednu věc... Už skoro měsíc tu chodím po hospodách a barech... a stále nesmrdím cigaretovým kouřem. Nekouří se nikde a dokonce si ani nepamatuju že bych někde potkal ve městě na chodníku někoho s cigaretou zapálenou. A nikde se tu nepovalují po zemi hromady nedopalků... Prostě super!